Od roku 2022 vedeme dlouhodobý občanský a odborný projekt zaměřený na stromy, klima, vedro, stín a kvalitu veřejného prostoru v Brně. Vznikl jako reakce na přípravu rekonstrukce náměstí Republiky v Husovicích, kde hrozilo, že město při úpravě prostoru přijde o stoletou alej vzrostlých stromů. Z konkrétního případu se postupně stal širší podnět k tomu, jak Brno pracuje se zelení, jak chrání vzrostlé stromy při rekonstrukcích a jestli vůbec umí brát stín jako základní městskou infrastrukturu.
Nepředcházel tomu ale jen tento jeden sporný projekt. Už předtím bylo v Brně vidět několik varovných případů, které ukazovaly, že město neumí se vzrostlými stromy systematicky pracovat s respektem k jejich skutečné hodnotě.
Na Krkoškově ulici došlo k masivnímu kácení zdravých vzrostlých stromů, které podle námi získaných informací ustoupily hlavně kvůli zjednodušení práce městské organizace. V Židenicích na Vojanově ulici Technické sítě Brno provedly zásah v oblíbené aleji takovým způsobem, že městská část neměla jasnou představu o jeho skutečném rozsahu. Nevhodná instalace veřejného osvětlení poškodila prostor aleje, světla dnes nelogicky svítí do korun stromů a možnost její plnohodnotné obnovy se výrazně zkomplikovala z důvodu ochrany inženýrských sítí
Brno, poškozená alej na Vojanově ulici – Židenice
Vykácená alej na Krkoškově ulici v Brně
Odstrašujícím příkladem je také alej na Zemědělské ulici, kde po předláždění pod vedením Brněnských komunikací většina stromů uschla. Alej je dodnes (2026) jen velmi obtížně doplňována a nedaří se obnovit její původní funkci stromořadí. Stromy zde postupně dál odcházejí a je zřejmé, že problém neleží jen v jednotlivých sazenicích, ale v celém podloží, technologickém řešení a způsobu, jakým město přistupuje k povrchům, vsakování a modrozelené infrastruktuře.
Zničená alej na Zemědělské po předláždění povrchů pod taktovkou Brněnských komunikací.
Právě tyto příklady ukazovaly, že nejde o ojedinělé pochybení, ale o širší systémový problém.
Rozhodli jsme se proto rozjet iniciativu, která by téma ochrany stromů, stínu a přípravy města na dopady klimatické změny dostala na úroveň politické priority.
Náměstí Republiky – nevhodné dláždění neumožňuje kvalitní zasakování, mobiliář je v dezolátním stavu, stromům chybí základní péče
Náměstí Republiky mělo být modelovým příkladem dobré praxe. Mohlo ukázat, že město umí rekonstruovat veřejný prostor bez automatického kácení, že dokáže pracovat se stávajícími vzrostlými stromy, připravit je na stavební zásahy, koordinovat práci arboristů, dendrologů, krajinářů, projektantů a městských organizací a vytvořit kvalitní řešení pro městskou část, kterou v dalších letech čekají velké dopravní a urbanistické změny.
To se bohužel nestalo. Po čtyřech letech jednání, petic, odborných podkladů, veřejného tlaku, žádostí o informace a opakovaných výzev je výsledek velmi slabý. Město na tlak reagovalo jen dílčími kroky, ale systémový posun v péči o stromy a v ochraně stínu ve městě nenastal.
2022: Začátek podnětu a petice
Startem bylo září 2022 po veřejné prezentaci Kanceláře architekta města Brna (KAM) k plánované rekonstrukci náměstí Republiky. Už na prvním setkání bylo zřejmé, že pro tak zásadní zásah chybí širší koncepční podklady.
Nebyla připravena dostatečná krajinářská a dendrologická analýza, nebyla zřejmá koordinace s dalšími velkými stavbami v okolí, chyběla data o dopravě, pohybu lidí, budoucí roli náměstí i o tom, jak město zajistí stín a příjemné mikroklima po rekonstrukci v celé širší oblasti.
Největším problémem byl nejasný osud historické třířadé aleje. KAM sice tvrdil, že o zachování nebo kácení rozhodne až architektonická soutěž, současně ale při prezentaci zaznívalo, že kompletní vykácení a vybagrování aleje je praktické, logické a zároveň výhodné řešení. Stromy přitom tvoří jedno z mála míst v okolí, kde je v létě stín, a podle prezentovaného dendrologického průzkumu byla velká část aleje perspektivní.
Na základě toho vznikly první články, veřejná kritika a následně petice. Cílem nebylo bránit rekonstrukci. Cílem bylo zajistit, aby ochrana zdravých vzrostlých stromů byla od začátku pevnou součástí zadání, ne jen volitelným názorem v soutěži. Požadovali jsme, aby město k rekonstrukci přistoupilo jako k příležitosti: ukázat, že i technicky složitý prostor lze opravit tak, aby zůstal obyvatelný, stinný a klimaticky funkční.
Od začátku jsme žádali několik základních věcí:
- závaznou ochranu zdravých vzrostlých stromů,
- plán péče o alej před rekonstrukcí,
- jasný postup ochrany kořenového prostoru během stavby,
- krajinářské a dendrologické podklady pro návrh,
- koordinaci s okolními stavbami, práci s dopravou a parkováním,
- katalog mobiliáře a povrchů pro Husovice
- a hlavně požadavek, aby po rekonstrukci nebyla teplota v prostoru horší než před ní.
2023: Předání podnětu, zrušení soutěže a vznik iniciativy Brno bude vedro
V únoru 2023 byla petice a odborný podnět předány Magistrátu města Brna, Kanceláři architekta města a městské části Brno-sever. Podnět jsme zároveň představili na zasedání zastupitelstva. Městská část Brno-sever se k tématu postavila konstruktivně a do zadání soutěže navrhla konkrétní připomínky směřující k ochraně aleje.
Krátce poté ale rada města soutěž na rekonstrukci náměstí Republiky zrušila. Místo toho, aby vedení města využilo veřejný zájem a odborné podklady jako příležitost ke zlepšení zadání, projekt z neznámých důvodů ze dne na den zastavilo. Tím se z náměstí Republiky nestal modelový příklad dobré praxe, ale příklad toho, jak Brno nezvládá práci s aktivní veřejností, odbornou kritikou ani s klimatickou realitou města.
Primátorka Vaňková jednání odmítla a projektu se měl věnovat Petr Bořecký, který pozvání k jednání ignoroval. Po našem vystoupení na zastupitelstvu se přihlásil radní Jaroslav Suchý. Ten jako jeden z mála reagoval vstřícně a uznal, že ochrana stromů při stavební činnosti vyžaduje mezioborovou koordinaci. Zároveň se ale ukázalo, že město nemá jasný styčný bod pro zeleň, nemá funkční veřejně srozumitelnou komunikaci ke kácení, nemá závazný standard pro uliční stromořadí a většina kompetencí je roztříštěná mezi odbory, městské části a městské organizace.
Právě v roce 2023 vznikla naše iniciativa Brno bude vedro, která téma posunula z jednoho náměstí na celoměstskou úroveň. Šlo o jednoduché sdělení:
Brno se musí připravit na vedro, a to nejen výsadbami nových stromů, ale hlavně ochranou těch, které už ve městě vyrostly. Každý vzrostlý strom ve městě je hodnota, kterou nelze nahradit novou sazenicí během jednoho volebního období.
Po tlaku veřejnosti a medializaci město oznámilo přípravu standardu pro uliční stromořadí. To samo o sobě vypadalo jako pozitivní krok. Problém je, že standard bez závaznosti a bez změny reálných procesů nemůže změnit praxi městských organizací. Pokud dokument nikdo nemusí dodržovat, nemá při rozhodování o rekonstrukcích dostatečnou váhu.
U každé rekonstrukce je minimálně sedm procesních kroků, ve kterých hrozí, že bude zdravá vzrostlá alej pokácena. Podklad dostal radní pro životní prostředí J. Suchý v roce 2023.
2024: Nadějná pracovní skupina a znovu promarněná šance
Radní Jaroslav Suchý na začátku roku 2024 ze zdravotních důvodů odstoupil z funkce. Veronika Rút a Vilém Jurek následně dali dohromady odbornou pracovní skupinu s novým radním pro životní prostředí Filipem Chvátalem. Proběhlo několik schůzek, vznikly zápisy a řešily se konkrétní procesy péče o stromy. Radní dostal veškeré podklady, kontakty i know-how. Atmosféra na začátku působila nadějně.
Pracovní skupina mohla být začátkem dlouhodobější změny. V Brně se konečně mohly začít systematicky řešit otázky, které město dlouhodobě odkládá:
- kdo odpovídá za ochranu stromů při stavebních zásazích,
- jak se připravují rekonstrukce ulic,
- kdo koordinuje dendrology, arboristy, krajináře a správce sítí,
- jak se vyhodnocuje úspěšnost výsadeb
- a jak se město připravuje na letní “vedro”.
- vytvoření pozice veřejného ochránce stromů ve městě
Veřejný ochránce stromů
O vytvoření pozice „strombudsmana“ (ombudsmana městských dřevin) se v Brně hovoří již řadu let, dosud však nevznikla. Přitom právě ve městech jsou vzrostlé stromy jedním z nejúčinnějších nástrojů adaptace na klimatickou změnu. Takový pracovník by byl nezávislým odborným garantem a prostředníkem mezi občany, městskými částmi, magistrátem, správci sítí, developery i dalšími investory. Jeho úkolem by nebylo nahrazovat rozhodování úřadů, ale pomáhat předcházet zbytečnému kácení, hledat šetrnější technická řešení, podporovat kvalitní náhradní výsadby a sjednocovat metodické postupy při ochraně dřevin. Součástí jeho práce by bylo také poskytování odborného poradenství veřejnosti, řešení konfliktních případů, komunikace s městskými částmi a pravidelné zveřejňování výsledků své činnosti. “Strombudsman” by tak představoval důvěryhodnou kontaktní osobu, která by dlouhodobě hájila veřejný zájem na zachování kvalitní městské zeleně.
Vichřice jako test péče
Do roku 2024 patří také příběh vichřice na náměstí Republiky, při které jeden strom spadl. Následně město pokácelo čtyři stromy. Problém je, že nešlo o stromy, které dendrologický posudek označil jako rizikové a neperspektivní, naopak ty havarijní stromy zůstaly stát. Tato situace znovu ukázala, že Brnu chybí srozumitelný, odborně vedený a veřejně obhajitelný proces práce se stromy. Když veřejnost nevidí jasnou návaznost mezi posudkem, rozhodnutím a konkrétním zásahem, důvěra v péči města logicky klesá.
Na náměstí Republiky došlo po mnoha letech k prořezu stromů, a to zejména v reakci na kritiku Viléma Jurka v České televizi. Od té doby už náměstí není pokryté drobnými větvičkami a prostor působí vzdušněji. Je pozitivní, že se o stromy začalo alespoň částečně pečovat.
Ukončení spolupráce
Spolupráce bohužel skončila poté, co radní Chvátal na jednání Rady města netransparentně podpořil zrušení finanční podpory konference o kultivaci města, kterou připravovala Veronika Rút. Akci vybrala k podpoření odborná porota na základě standardního procesu projektu Kreativní Brno. Zrušení prosadila rada města proti odborné porotě a finanční poškození postihlo osm různých projektů. Rozhodnutí rady bylo odůvodněno tím, že akce podle vedení města nepřináší městu dostatečnou hodnotu.
Tento krok ve Veronice Rút vyvolal ztrátu důvěry ve vzájemnou spolupráci, a rozhodla se proto na protest ukončit dosud velmi přátelské vztahy s městem. O to překvapivější bylo, že jedním z hlavních témat konference měla být kvalitní výsadba a péče o městskou zeleň, kterou měl představit přední český odborník David Hora.
Zanedbaná péče o stromy na Benešově ulici v centru města – kořeny zvedají rabátko
2025: Dílčí péče, ale žádný systém
Na začátku roku 2025 byla spolupráce ze strany iniciativy ukončená.
Radní měl v té chvíli k dispozici veškeré podklady, kontakty i odborný tým a mohl v práci pokračovat sám. K zásadnímu veřejně doložitelnému posunu nakonec nedošlo a vše zůstalo u ledu.
Stromy na náměstí potřebují kontinuální péči, odbornou přípravu na budoucí stavební zásahy a jasně popsaný postup ochrany během rekonstrukce. Nic z toho město veřejně nepředložilo.
Nepřipravovala se ani rekonstrukce náměstí jako modelový příklad péče o vzrostlé stromy. Projekt zůstal v provizoriu, bez jasného urbanistického zadání, bez komplexního řešení dopravy, mobiliáře, povrchů, vsakování, stínu a návaznosti na okolní změny v Husovicích.
Neekologický plastový polep jako kampaň Odboru životního prostředí, která vytváří iluzi přípravy města na klimatickou změnu bez skutečné systémové změny procesů radnice.
2026: Evaluace práce magistrátu – téměř nulový posun
V roce 2026 jsme si nechali zaslat informace (žádost 106) od Veřejné zeleně města Brna, Odboru životního prostředí a dalších složek města. Výsledky nejsou uspokojivé. Město začalo měřit úspěšnost výsadeb a sledovat, kolik stromů usychá až v roce 2025, takže dnes nemá k dispozici žádná data ke srovnání. Přitom jde o naprostý základ, který měl existovat dávno. Po několika letech tlaku tak Brno zvládlo jen začít sbírat data, která potřebovalo měřit už na začátku.
Ohledně rekonstrukce náměstí Republiky se mělo začít právě v roce 2026, proto jsme kontaktovali městské organizace a také investiční odbor, který spadá přímo pod radu města. Nebylo totiž jasné, jaký je skutečný stav přípravy. Podle investičního odboru je rekonstrukce náměstí odložená na neurčito, začít by se mohlo patrně až v roce 2029. Město nechalo zpracovat kořenové sondy a nový dendrologický posudek s kamerovými zkouškami, jinak ale žádné zásadní přípravy neprobíhají.
Kanalizace pod náměstím je ale při stoletém stáří v alarmujícím stavu a při jakékoli nehodě hrozí kompletní vykácení celé aleje. Všichni zástupci města jsou si toho dobře vědomi.
Místo komplexního modelového projektu zůstává v plánu jen dílčí předláždění v režii městských organizací. To je přesně ten typ zásahu, před kterým jsme od začátku varovali a který se stal osudným například aleji na Zemědělské ulici. Pokud město nemá jasný plán ochrany kořenového prostoru, koordinaci odborníků a závazný postup pro stavební práce v blízkosti stromů, riskuje, že se stromy poškodí právě při zdánlivě rutinní opravě.
Povrchy, urbanistický detail ani celková práce se zelení na náměstí tak nebudou mít adekvátní kvalitu a kompetentní zpracovatele.
Náměstí Republiky přitom mohlo ukázat, že Brno umí rekonstruovat ulice a náměstí bez kácení. Místo toho se ukazuje opak: město stále neumí dostatečně dobře chránit vzrostlé stromy při rekonstrukcích a nedokáže proměnit odborné podklady ve funkční procesy.
Co se podařilo
Za pozitivní lze považovat to, že se téma stromů, vedra a stínu dostalo do konkrétních obrysů a povedlo se pojmenovat, kde má městská správa největší slabiny a co by bylo možné zlepšit.
- Podařilo se vytvořit tlak na vznik standardu pro uliční stromořadí, který je v procesu tvorby a má pomoci koordinaci v rámci výsadby i rekonstrukcí. Základem je, aby byly standardy závazné pro městské organizaci i externí dodavatele.
- Podařilo se shromáždit odborné podklady, propojit arboristy, krajináře, urbanisty a aktivní občany a ukázat, že veřejnost se nemusí smířit s automatickým kácením při každé rekonstrukci.
- Podařilo se také otevřít otázku, jak Brno eviduje kácení, výsadby a úhyny stromů. To, že město začíná tato data sledovat, je důležité. Zároveň je ale nutné říct, že tento krok přichází pozdě a sám o sobě nestačí.
- Podařilo se zajistit základní údržbu aleje na náměstí Republiky formou prořezání korun. Bohužel nedošlo k jakémukoli dalšímu ošetření nebo přípravě na rekonstrukci.
Alej na náměstí Republiky po nezbytném prořezání korun stromů, které bylo dlouhá léta zanedbávané.
Co se nepodařilo
- Nepodařilo se prosadit, aby ochrana vzrostlých stromů byla v Brně samozřejmou prioritou při rekonstrukcích.
- Nepodařilo se vytvořit jeden jasný a srozumitelný styčný bod pro zeleň.
- Nepodařilo se zavést závazný standard, který by musely respektovat městské organizace.
- Nepodařilo se připravit náměstí Republiky jako modelový příklad dobré praxe.
- Nepodařilo se ani veřejně doložit, že město umí koordinovat práci dendrologů, arboristů, krajinářů, projektantů, správců sítí a městských organizací tak, aby chránilo stromy před, během i po rekonstrukci.
- Nevznikla pozice veřejného ochránce stromů ve městě
Největší selhání nespočívá v jednom jednotlivém rozhodnutí. Spočívá v tom, že vedení města je u moci soustavně osm let s velmi pohodlnou většinou. Město mělo navíc tři roky na to, aby z konkrétního případu vytvořilo systémovou změnu. Mělo k dispozici veřejný tlak, odborné podklady, dobrovolníky, lidi s desítkami let zkušeností i konkrétní modelový prostor. Přesto se podařily jen dílčí reakce. Systém se nezměnil.
Nekvalitní povrchy, plevel a zanedbaná zeleň v jedné z nejlukrativnějších částí města Brna – Helfertova
Závěr
Příběh náměstí Republiky nakonec ukazuje mnohem víc než jen selhání jedné odložené rekonstrukce. Ukazuje, že Brno nepotřebuje další velká gesta, ale základní kompetenci v každodenní péči o město. Potřebuje vedení, které chápe, že kvalita života nevzniká jen na vizualizacích velkých projektů, ale hlavně v obyčejných ulicích, na náměstích, u přechodů, v parteru domů a pod korunami stromů, kde lidé skutečně tráví svůj každodenní život.
Město potřebuje méně předvolebních slibů a více schopnosti řešit povrchy, kořeny, stín, vsakování, mobiliář, dopravu, údržbu a kvalitu prostoru v detailu. Právě v těchto detailech se rozhoduje, jestli bude ulice v létě obyvatelná, jestli se po ní budou lidé chtít pohybovat pěšky, jestli v ní budou fungovat obchody a služby, jestli budou mít senioři, děti nebo rodiče s kočárky vůbec důvod a možnost zůstávat venku. Změna klimatu už není abstraktní téma odborných konferencí, ale každodenní realita města, které se musí naučit pracovat s vedrem stejně vážně, jako pracuje s kanalizací, dopravou nebo energetikou.
Stromy ve městě proto nejsou ozdoba ani příjemný bonus, který se dá při složitější rekonstrukci jednoduše obětovat. Jsou infrastruktura stínu. A stejně jako jiná infrastruktura potřebují data, zadání, peníze, odbornost, kontrolu, dlouhodobou péči a politickou vůli. Pokud město neumí ochránit stromy, které už jednou ve složitých městských podmínkách vyrostly, nemůže se tvářit, že problém vyřeší novými výsadbami, tiskovými zprávami a předvolebními sliby.
Po čtyřech letech je zřejmé, že Brno mělo dost podkladů, dost příležitostí i dost lidí, kteří byli ochotní pomoci. K dispozici byla petice, odborné argumenty, veřejný tlak, dobrovolníci, krajináři, arboristé, urbanisté i konkrétní modelový prostor, na kterém se mohlo ukázat, že město dokáže změnit přístup. To se nestalo. Chyběla odvaha, politická vůle a schopnost převést dostupné know-how do praxe.
Pokud město nedokáže dostatečně ochránit vzrostlé stromy ani v tak sledovaném případě, jako je náměstí Republiky, je namístě se ptát, na co vlastně sází v době, kdy bude vedro ve městech rok od roku větší problém. Nové stromy samy o sobě Brno nezachrání, pokud současně nebude existovat systém, který je dokáže vysazovat, chránit, udržovat a bránit před zbytečným poškozováním při každé další opravě chodníku, sítí nebo vozovky.
Nezbývá než doufat ve změnu — politickou, odbornou i institucionální. Brno potřebuje vedení a městské organizace, které pochopí, že kvalita města nezačíná u megalomanských projektů, ale u schopnosti postarat se o obyčejnou ulici tak, aby v ní lidé mohli žít i v létě. Právě tam se ukáže, jestli město bere změnu klimatu, zdraví obyvatel a každodenní veřejný prostor vážně, nebo jestli se bude dál tvářit, že stín, péče a obyčejný lidský komfort jsou jen okrajová témata.
Za iniciativou Brno bude vedro stojí
Veronika Rút veronika@kultivovanamesta.cz
Vilém Jurek vilem.j@gmail.com
Poděkování: Na tvorbě podkladů se podílela řada odborníků vč. Heleny Továrkové z Nadace Veronica helena.tovarkova@gmail.com, a krajinářů Elišky Zimové, Jiřího Löwa, Zdeňka Sendlera, Kláry Zahradníčkové a dalších.
Exodus obyvatel Brna mimo město v červenci 2026. Parkování protěžované na úkor stromořadí se v úmorném vedru stává bezcenným a z Brna je vyprahlé město duchů.